Jozef Kostlan, Letter 1863/12/26

Kostlan, Jozef

Necas, Daniel (transcription, translation)

December 26, 1863

Letter written by Jozef Kostlan from Linn County, Iowa, to his relatives in Bohemia on December 26, 1863.

Text

Immigrants--Correspondence
Immigrant letters
Czech
Bohemian

TRANSLATION: [Page 1] In Linn County, December 26, 1863. A letter from America. Our dearly beloved fathers, sisters and brother, brothers- and sisters-in-law, uncles and aunts, cousins, godfathers and neighbors, friends and every- one we know with your husbands and wives as well as children, we are greeting and kissing you one hundred thousand times, ho- ping in God that these lines of ours, longingly awaited, will be delivered to you while you are alive and in good health. As for ourselves, praised be God forever, we are all alive and healthy, and how we have been so far we would like to let you know. The entire journey from Pardubice to Bremen was very enjoyable since we could not stop wondering at all things and occurrences that we saw. We spent four days in Bremen; it is a very large free city or republic, about four miles around. From there, early in the morning on the 3rd of September, we, along with our luggage, embarked upon four sailboats. Each of them held about two hundred people, and another, a steamboat, towed us out. The sailboats were tied to it in such a way that we could walk from one to another without fear, and at about two o'clock in the afternoon we sailed into Bremerhaven where they moved our luggage chests to the ship. We were there overnight, and then early in the morning a steamboat towed us into deeper water. Bušek and the inn keeper with whom we had stayed, along with two clerks from the Office who had inspected us previously, all escorted us, and before long the steamboat left. Our escort also boarded a small boat, and then we waved our hats with wishes for health and a safe journey, saying good bye to them and to one entire continent. The first day was smooth sailing, everyone was on the deck, watching the hills of Europe and ships that were sailing not far from us also heading for America and England, 19 of them. I do not know if [Page 2] they all carried emigrants, but of the two sailing from Bremerhaven one was full of Germans , the other had a mix of passengers; there were six families of Bohemians from Kutná Hora, the rest were all Germans. There were over four hundred souls on our ship. The next day it began to rock us so unpleasantly that we could not fall asleep, and just over half of us were choking or throwing up. The crew, or sailors, were nailing and tying down the luggage chests to the posts to prevent them from tipping over. It then first occurred to us that much worse times are awaiting us, but thanks to God the voyage was good. But there was always a day or two when it was rocky, and then it was calm again. This lasted for two and a half weeks, and then it was fine all the way till the end. My weak stomach and constitution were giving me troubles for three and a half weeks. So much so that I could not eat, and as soon as I raised my head, it started spinning, and my stomach was turning, but then I got used to it and food tasted good again. Francek was also in bad shape, although not as long. Anna and Krystýna were also down for about four days, but at least they were not throwing up or were not too sick. Jozífek and Anička were throwing up constantly. That is how it is on a ship, there is fear and stench, thirst and hunger. Thirst and hunger one could have helped, but I am disgruntled over the fact that those who have gone before us did not tell us well enough about it, and they never replied to my last letter. On the anniversary of the Zderaz church consecration, it was Saturday. White loaves of bread were passed out to us, and they tasted as good to us as the holiday pastries to you. There was [Page 3] a fellow travelling with us who had a concertina. On that Sunday the sailors were having their third music party. They were dancing, and the German passengers with them, for they feared nothing even when the luggage chests were rolling about and water was splashing into the ship. They were just laughing. Well, there is no need to be afraid, for everything is arranged in such a way that no danger can come up easily, and no one can escape God’s will anyway. Among all of us aboard no one died except the Mlejnek’s girl and also one of the German’s. A good sailing ship costs as much as the entire village of Zderaz, and steamships much more than that, and there are hundreds of those ships, especially in New York. On the day of the smaller consecration holiday in Zderaz we reached the desired shore, and there we remained at anchor for 24 hours. Then we really could not stop wondering at the steamships, moving on the water faster than trains on rails. Everyone had forgotten about their suffering, and many were jumping with joy when they saw the flat ground and the beautiful huge city. Our sea voyage lasted forty days. Then we travelled six days in America by rail. We arrived in Chicago, which is a very large trading city – the railroads reach it from seventeen directions, and there are already over one hundred and seventy-five thousand souls, all Czechs, living there. On the morning of October 20th, we safely reached Cedar Rapids. The Jankas were going to have a music party. Honzik was delivering beer barrels, so we were able to get a ride with him, and at once they prepared a feast for us. They have a nice house, three rooms, and so many horses and ox teams, cows and a lot of pigs. They are doing very well, and they are sending a hundred greetings to all their friends. When Roušar learned that we were there he [Page 4] came to get us right away, and then we had a good time again and we have ever since. This year the Roušars lost two mares with colts. They also have a large house, one mare, one colt, and three mules. They are stronger for pulling loads, and more expensive than horses, and last up to a hundred years. They have nine head of cattle and over forty pigs. In one day we have just slaughtered fourteen of them for sale. They each had two hundred fifty pounds (140 kilos). Vítek and I helped Jozef with building the farm, he also has nine head of cattle. I have visited Vítek as well, also the Beneš’s, Odvárkas, Hromatkas, they are all healthy and well. They all send their hundreds of greetings to their friends. They are about ten miles (your style) from the Roušars. The area around the Roušars here are is full of Czechs, and from near you, such as Koráb from Borová, Rolenc from Voldříš, he is also sending greetings to his friends. Louvar and Netolický; Skutyčka and others who are unfamiliar to you. The English are people especially honest and good-natured when one can talk with them. Do not blame me for not writing for so long for I thought I would first look around here, maybe even buy something, but so far I have not bought anything. Prices will not go up now with the war. Gold is very well regarded here. In Bremen we got 42 American gold dollars for one hundred Austrian guldens. In paper we would get a third more so we are by far better off than when the Drahoš’s went, since the currency has become stronger in Bohemia and weakened here. So they did not make anything on their money. The journey from home all the way here cost about one hundred Austrian guldens for one adult, with approximately one hundred fifty pounds of luggage (80 kilos). [Page 5] One could do it for even less than that. So, if anybody asks, I will write everything from the beginning to the end, how to arrange things to great benefit. To invite you to join us here – that is a very difficult thing because without your own desire or wish, all convincing is in vain. Second, I do not know whether God would bring you here safely. Third, it is still the same here with the war, the state of Iowa is required to send 13,300 men. Fourth, not sure whether you would like it here as much as I do for all of the good things that you are lacking, such as good land in great abundance, come also with many difficulties. To describe how everything works here, I would have to write much only based on hearsay, and you know that people are of many different opinions, so I will allow myself some time and, God willing, if I can stay alive and healthy here for one entire year, I will relate everything to you then. For now, I will try my best according to my knowledge and conscience. In the vast surrounding area here, the land is similar to the fields of the Vávras, but you will not find a stone on it. It is good ground, in some places up to twelve feet of good soil. Everything grows here, and new soil is easily broken here since there are no forests, only nice meadows. The prairie is plowed by a big plow pulled by four teams of oxen. It is done in June or July, that time is said to be very hot. It works so well that in the spring they sow wheat directly in it. Less seed is needed here for everything, and it yields more. Everything here is done by machines. Roušar also has a cutting machine together with his neighbor. Cattle does not require much, there is enough to graze on in the summer. [Page 6] And in the winter they can be fed corn straw. Cattle are always kept outside during the winter, but for horses there are stables. The weather is very strange here, at one moment terrible cold and lots of snow, then suddenly there is a thaw. But the winds are stronger here since there are no high mountains, wind can blow freely, and there are fewer forests as well. Cattle of all kinds can be found here and as big as yours. Only I have not seen goats yet, but they do raise them in some states. In this state the wild game is different, no deer, hares are smaller, but pheasants and partridges are plentiful and they are more expensive than farm raised poultry. In other states it is all different, for America is very large. The state of Iowa is as large as the entire Austrian empire, and there are 32 such states. And there is still room for entire new states. So if all of Europe moved here, it still would not be as crowded as it is for you. In some places there are forests just like yours, they are very old and now being turned into fields as well. But how? They are set on fire and the wood burns all the way to the roots. We saw a lot of this on the way here. Tell Koks that there are mills here, both steam- and water-powered, working the same way as your steam-mills. There is also a Czech miller nearby who has set up a mill although he did not come here with much. There is a lot of work for him around here so he is rather wealthy. They charge twice as much for milling here as they do in your country. I can’t think of a better way for children but to come here, since work is paid very well here. A craftsman does not earn all that much more than laborer. [Page 7] A laborer earns 1 Austrian gulden during the winter, 2 in the summer. During harvest up to 3 guldens plus meals. When a 17-year-old lad goes into any trade, the first year he gets one hundred guldens, 150 the second year, and 200 the third year. A girl can go to the city and earn 150 guldens. She does not do anything besides laundry and housecleaning, and she will get good food too. Women here wear long dresses and hats or caps. A regular farm hand makes 200 guldens. So we can’t really complain, we should rather be joyful. To make a long story short for farmers, especially those who work hard, it is much better here than in your land. Women have it especially nice here, although they do not have a house as large, and men are not dressed as fancifully, they do have a table with food that would be hard to get in your land. And if someone would want to have a life like here, their farm could only support it for two years. If people here were as frugal, they could save more here than there. Except for food, everything is twice as expensive here. For about 1200 Austrian guldens, one can get a nice 40-acre farm with cultivated land and a house. An average horse is 200 guldens, ox 60, cow 40. A three hundred pound pig (170 kg) costs 30 guldens. A measure of wheat (94 liters) is 3 guldens, corn 1.80, barley 2.30, oats 2. I do not have more to write, so I am greeting the Kopeckýs and all friends. One more time we are sending you one hundred thousand greetings and kisses and wishing you a happy new year. And if perhaps this letter is for some of you our first and last, especially you, our old father, since according to human understanding your grave is perhaps drawing nearer, so rest your gray head in peace and take consolation in your descendants reaching their happy destinations, and hope that after not too long a time our dear God will re-unite us. I will end my letter with that. I am leaving you to God and console myself in the hope that in a short time your dear written lines will reach us again. Jozef and Anna Kostlán, Franc Kostlán. Krystýna Janko. [Page 8] Religion is of multiple varieties here, but mostly Evangelical (Protestant), Catholic believers are as numerous as Jewish in your land. No one is prevented from worshipping in their own way, everyone can praise God the way they want. We go to an English church but in the afternoon since the English go in the morning. The Roušars go there with us, and the other day Mrs. Beneš was there also. The only holidays celebrated here are the first day on New Year’s and Sundays, no other holidays. There is a preacher here from Moravia, a certain Kůn, he is a wise man and a good orator, so in many ways he is above your pastor. The church is about one hour away. Tell teacher Jarošovský that there are not many prospects for him here, for there will not be any Czech schools established here – unless he would like to start another life. And you sister, please let me know how you parted with father Jarošovský and what he told you on the way and if they would not like to send us some news. Please tell us how they are doing. I am also greeting Vince, wherever he is and how he is doing. I would invite you here, for my first wish would be to see you again. But now I’d rather wait to see how it is going to end up with the war. Meanwhile I will settle down so that you could come and join me. If you have shed any tears for us, you can dry your eyes now. It’s been going well for us, and if it is God’s will for us to meet again, then we will talk about what we are holding in secret now. Therefore I wish you all good health and be well, may the Lord be with you. Jozef Kostlan If Busek has sent a letter to you do not pay too much attention to it since it is not as he says. When I get a good idea of how things are here, I will tell you better than that.
TRANSCRIPTION: [Page 1] V Lin Khanty, 26-12-1863. Psaní z Ameriky. Naše draze milovaný Otcové, Sestry, a Bratře, Švagrové a Švagrový, Strýcové a Tety, Bratrancy a Sestřenice, Kmotrové a Sousedi, kamarádi a všic- kni známí i s vašíma mužemi a ženami i dítkami, my vás na stotisíckrát pozdravujem a líbáme, dou- fáme v Boha že tyto naše vám tužebně očekávaji- cí řádky při životu a dobrém zdraví dodána budou. Co se nás dotýká, buď Bohu věčná chvála, my vši- ckni živí a zdraví se nacházíme, a jak se nám ve- dlo, a až dosaváde vede vám oznamujem. Ta celá cesta z Pardubic do Brémen byla nám mnohou ra- dostí, neb sme se nemohli dost nadiviti všem vě- cem a strojům, které sme viděli. V Bremen jsme byli čtyry dní, to je velmi veliké svobodné neb Republik město, as čtyry míle okršlku, a tam odtud sme třetího září časně ráno sedli i s nákladem na čtyry plachetní lodě, na každý se nacházelo as dvě sta lidí, a pátá parní loď nás vyvážela, ty plache- tní lodě k ní byly přivázané tak, že jsme mohli z je- dné na druhou beze strachu přecházeti, a as o dvou hodinách s poledne připlouli jsme do Bremenhafu, tam nám přeložili kysny na šíf a byli jsme tam na noc, a zase časně ráno nás vyvážela pární loď na větší hlubinu moře. Bušek a ten šenkýř, co sme u něho byli, a dvá od Uřadu, co nás prohlíželi, nás provázeli, a netrvalo to dlouho, pární loď odjela, a provazeči též sedli na malou loďku, a tak s točením klobouků na zdraví a dobrou cestu lou- čili jsme se s nimi a s jedním dílem Světa. Ten první den se nám to krásně ploulo, takže jsme vši- ckni byli na palubě, a dívali sme se ještě na vrchy Evropejské, a na Šífy, ktere opodál s náma do A- meriky a Anglicka jeli, bylo jich 19. To nevím byli-li [Page 2] byli-li všecky s vystěhovalci, než z Bremerhafu je- ly dva na jednom byli samy Němcy, a na druhym my sme byli zmíchaný, jelo s náma šest familií Čechů z Kutné Hory, ostatek samý Němci, bylo nás několik přes čtyry sta duší. Druhý den to s námi začalo tak nepříjemně kolíbat, že jsme ani usnout nemohli, ale zrovna více než po- lovic nás dávilo neb vrhlo, a matrozy t.j. Šífaři přibíjeli a přivazovali kysny k slou- pům, by se nepřevraceli, tu v nás teprv hr- klo myslíce, že mnohem horší doby nás potkaji, ale díky Bohu dobře se nám plůlo, vždy ale deň neb dva to s námi houpalo, a zas to šlo rov ně, to trvalo půl třetí Neděle, a pak se nám to až nakonec hezky plůlo, mě můj špatný žalůdek a nátura trápili půl čtvrtý Neděle, že sem nic nejedl, a jak sem hlavu zdvih, šla se mnou kolem, a žalůdek se mně převracel a pak už sem tomu zvyk a šmakovalo mně jíst, Francek taky byl darebný, ale né tak dlouho, Anna a Krystýna taky byli asy čtyry dní dare Bný, ale předce nevrhli ani víc nestonali, Jo- zífek a Anička taky pořád vrhli. A tak to do- pádá na Šífě, je tam strach, a smrad, žížen a hlad, Žížni a hladu mohlo by se trochu vyho- věti, já to mám za zlé prvnějším, že nám to dobře nezdělili, a na poslední dopis můj mě neodepsali. O Zderazkým posvícení v sobotu sme nafasovali bilích cvíbochů ty nám tak šmakovali jako vám ty koláče. Jel s námi [Page 3] námi jeden s harmonykou právě tu Neděli mě- li matrozy (Šífaři) po třetí muzyku, tancovali a Němcy s níma neb oni sy z ničeho nic neďáli, když se kysny váleli a voda do Šífu špráchala jen se to- mu smáli. Ono se není potřeba tak bát, neb je v- šecko tak zřízený že se tak lehko žádné nebezpečí ne- stane, a Boží mocy se nikdo nikde nevyhne. Co nás jelo neumřelo jen Mlejnkoj děvče, a jednomu Němcoj. Koštuje hodnej plachetní Šíf že by celou Zderaz koupil, a ty Dam šífy kolikrát to- lik, a je takových Šífů zvlašť v Nev Yorku na sta. O Zderazkým malím posvícení sme při- razyli k břehu žádanému a tam sme stáli za- kotvení 24 hodin tu sme se teprv nemohli dost nadivit těm Damšífum, jak po ty vodě průdčej jak železnice jezdili, a zrovna každý zapoměl na trápení, a mnozí skákali radostí když rovnou zemi, a na ní tak krasné veliké Město spatři. Cesta na vodě nám trvala čty- řicet dní. Po Ameryce sme jeli šest dní po železnícy. Když sme přijeli do Cikajo to je velmi velike obchodní město jde tam želez- nice ze sedumnácti stran, a je tam už přes jedno sto sedumdesat pět tisyc duší samých Če- chů v něm. Dvacátého Října ráno šta- stně jse do Cídr rapid přijeli. Jankovi měli muzyku Honzyk tam vez bečky od piva, tak zrovna ten den sme se s ním dostali, a hned pro nás strojili posvícení, maj pěkný sta- vení tři seknice, kolik Koňů, kolik parů olu, krav a prasat hromadu, maj se tůze dobře, a pozdravujov všecky sve přátele nastokrát, Roušar jak se dověděl že jsme tam tak pro nas [Page 4] nas přijel zrovna druhy den a zas sme se měli do- Bře, a máme pořad. Letos Roušarovi přišli o dvě Kobyli skrz říběcy, maj take hezký stavení, jednu Kobylu, jedn říbě, a tři mezky, ty jsou pevnější na Tah a dražší jak koně, a vzdrží až sto let, hovězí- ho dobytka maj devět kusů, prasat přes čtyřicet, teď sme jich za jeden deň zabili na prodej čtrnáct, tak jedno k druhému po pultřetím centě. Jozefoj sem s Vítkem pomáhal stavět, ma juž taky devět kusů hovězího dobytka. U Vítka sem taky byl, u Benešu, u Odvárků, u Hromatků, jsou zdravý a maj se dobře: všickni všecky sve přátele na- stokrát pozdravujov, jsou od Roušarů vaších deset míl. Tady okolo Roušara jsou samy Češi a z blízka, jako Koráb z Borové, z Voldřiše Rolenc, pozdravuje taky své přátele. Louvar a Ne- tolický; Skutyčka a ostatek jiných vám ne- známých. Anjličané jsou lide zvlášť upři- mný a dobromyslný, jen když se s níma smlu- vit může. Nemějte mě to za zle že vám tak dlouho nepíšu neb sem myslel až se tady tro- chu ohlednu, neb třeba koupím, ale ještě sem nic nekoupil ono to dražší nebude s tou voj- nou, je zde zlato u velke vážnosti, my sme v Bremu dostali za sto zl. r: č. [rakouského čísla] 42 Ameryckých zlatých dolaru, a zde o třetinu papíru by sme dostali víc, tak sme na tom o hromadu lepší než když jeli Drahošovi, neb v Čechách to při- platilo, a tady moc opadlo, a na penězích oni nic nevydáli. Ta cela cesta z domova až na místo s utratou stojí na jednu dorostlou osobu as s půldruhým centem nákladu sto zl. r. č. [Page 5] r. č. a mohlo by se ještě mnoho ušetřiti: protož kdyžby někdo žádal vše mu vypíšu jak by se od začatku až na konec říditi měl, což by mu né k malemu prospěchu bylo. Abych vás koho zval, to je velmi těžka věc, neb bez vlastního chtění, neb přání, marné jest vymahání, za 2. já nevim, jestli by vás Bůh sem šťastně dovedl. za 3.tí s vojnou jest to pořád stejný, teď Iowský stát má dát 13300 mužů. Za 4te jestliby se vám to tu jako mně líbilo, neb ta celá do- brota, která vám tam schází, totiž dobré pod- zemky a hromadu jich jest tež s mnohými ne- příjemnostmi spojená. Abych vám psal vše- cko jak to tady dopadá, musel bych mnoho jen ze slišení, a víte že sou lide mnohého smejšlení, ponechám sy to déle a zachovali mě Bůh při životu a zdravi až jeden celý rok zde pobudu, teprv vám prostředkem všecko oznámím, zatim dle mého vědomí a svědomí, vám známo buď, tady na hroznem okolí je zem podobná jak na vavrových, ale kamynka v ní neuhlídate, a je na dobrým gruntě, místama až na dvě sá- hy dobra země. Všecko zde roste, a zem nová se tu lehko zděla, neb to nezdělávaj žádne lesy, jen pěkný luka. Prelie to je takový veliký pluh a zapřáhne se štyry páry olů, a v červ- nu neb v červency se to zvoře, ten čas pry tu je velké horko ono to tak projme, že do toho zjara zrovna sejou pšenicy, všeho se tu míň vysíje a o mnoho to víc sype. Delaj tady a mlátěj všecko mašinama. Roušar má ta- ky mašinu na sekání se sousedem. Dobytek jim zde moc práce nedá, v letě ma ještě dost pastvy, a v zimě [Page 6] zimě zase ohryzá slamu kokořičnou. Dobytek hově- zí má zde každý na zymu venku, pro koně maj předc maštale. Čas je tu velmi divný, hned hrozná zyma a dost sněhu, a zase to pustí, ale vě- try jsou tu prudší, neb tu nejsou tak vysoké hory, tak má velký rozvod, myň lesů. Dobytek je tu všechen druh, a tak velky jako u vás, jen kozu sem nikde neviděl, ale v některych Štá- je taky maj, v tomhle Státě zvěř polní je jinačí, srny tu nejsou, zajícy sou tu men- ší, ale slepic neb bažantu je tu hromadu a sou dražší jak domácí. V jiných Státech zas je to jináč, neb Ameryka je náramně veliká. Iovskej Stát je tak velký jak celý Rakouský Císařství, a je takových Států 32. A ještě se nachází místa pro celé Státy. Tak kdyby se sem celá Evropa ostěhovala, předce tu tak husto nebude lidu jako u vás. Místa- ma zase je moc lesů takových jako u vás, sou juž velmi staré a taky z toho dělaj pole, ale jak? zapálej to a ono to vyhoří až do ko- řena, toho sme moc viděli když sme jeli. Kokšoj vyřiďte že sou tady mlejny jak pár- ní, tak vodní, tak jako u vás pární zrych- tovaný. Jest tady taky jeden česky Mlinař a zrychtoval sy mlejn málo sem přivez, má dost mletí a je juž hodně bohatý. Zde berou jednou takové měřičné jak u vás. Pro děti že nevím lepšího prostředku jako kdo se sem dostane, neb tady je práce velmi dobře place- ná, a zde sy Řemeslník moc neodda od nádenníka Page 7 ka, nádeník má zymního času 1. zl. r. č. Letního 2. Ve žní až 3 zl. ke zdravě. Chasník 17ti letý když se dá na jakékoli Řemeslo, dostane první rok sto zlatých druhý 150 a třetí 200 zl. Holka dostane v Městě 150 zl. A neděla nic jiného než pere a čistí Dům, a Na zdravu se má velmi dobře. Zde ženský choděj v dlouhých šatech, a v čepicích neb kloboukach, řádný pacholek tady má 200 zl. A tak nemáme nad čim naříkat, nýbrž se radovat. Abych to zkrá- til, pro lid rolnický, zvlašť pracovitý, je tu o mno- ho lepší než u vás, ženský ty tu maj kor dobře, ač tady nemaj takové stavení, a nechoděj sy muští tak skvostně zase maj tabuli, že kdyby u vás se tak chtěl mít žeby ten gruntek jen na dva roky stačil, a tady kdyby tak šetřili že by víc nahospodařili jak u vás. Mímo živobytí je tu všecko jednou tak drahy jako u vás. Za 1200 zl. r. č. zde koupí pěknou čtyrycítku zdělanou se stavením. Kůň prostřední je tu za 200 zl. Vůl za 60 zl. Kráva 40 zl. Prase as třícen tový 30 zl. Pšenice míra 3 zl. Korna 1 zl. 80 k. Ječ- men 2 zl. 30. Oves 2 zl. Již nemám vám co psáti tak pozdravuju Kopecky, a všecky přátele a ještě vas jedenoukrát na stotisýckrát pozdravujem a lí- báme, a vínšujem šťastlivý Nový rok, a jestli snad některému z vás tento dopis náš prvním, a posledním bude, zvlášť vý Otče stary, jak dle lidského smyšlení snad blísky jest vám hrob složte šediny vaše v pokoji, a těšte se že potomstvo vaše šťastného doje cíle, a že opět po nedlouhem čase, Milí Pán Bůh spojí nás zase, s tim psaní me končím, vás Bohu poroučím, a těším se tou blahou nádějí, že po krátkem čase, k nám opět za- vitaji, milovane řádky vaše. Jozef a Anna Kostlán, a Franc Kostlan. Krystýna Janko. Page 8 Naboženství jest tady kolikere, ale nejvíce Evan- Jelicke, Katolicke asy tak jak u vás Židovské. Žád- Nému se však nepřekáží, může každý jak chce Boha Chvaliti, mý chodíme do Enjlického Kostela ale Od poledne, nebo dopoledne maj Enjličane. Rou- šaroví též choděj s námi, a tuhle tam přijela Beneška taky tam byla. Svátky výroční tu svě- Tějí jen první den Nový rok, a neděle, a jiné Svátky žádné. Mý tu máme kazatele z Mora- Vy ňákého Kůna, je to muž moudrý a vymlu- Vný, tak že v mnohem převyšuje vašeho. Do Kostela máme jen hodinu cesty. Kantoroj Jarošovskýmu vyřiďte že pro něj zde žádná vyhlídka nejni že zde žádné české školi zaklá- dati se nebudou, leč by se k jinému životu odhodlal. Tebe sestro prosym dej mě vědět jak ste se rozešli S Otcem Jarošovským, a co vám cestou říkal, a jestli sami nebudou nám dat chtět o sobě jakou zpravu předce nám ty pověz jak se jim vede. Též pozdra- vuju vincu kde jea jak se ma, zval bych tě za sebou a byla by to má první žádost abych se s tebou shle- dal, ale teď ještě ale rok počkám až jak to s tov vojnou dopadne, a ja zatim se usydlím abyste mohli zrovna ke mně přijet. Jestli že ste jakou slzu pro nás vylíli, již osušte oči vaše nam se jistě dobře stalo,a budeli Bůh chtíti, a dá se nám sjíti, teprv sobě povíme, co teď v sobě tajíme, a tak buďte všickni zdravi, a mějte se dobře, Pán s vámi Jozef Kostlán Jestliže vám Bušek jake psaní poslal toho sy ani nevšímejte neb není tak, ale až já budu vidět jak to tady je, já vám to lepší povim.
TRANSLITERATION: Page 1 W Lin Khanty 26/12 1863 Psanj z Ameryky Nasse draze milowaný Otcowe, Sestry, a Bratře, / Šwagrowe a Šwagrowý, Strýcowe a Tety, Bratrancy a / Sestrenice, Kmotrowe a Sausedi, kamaradi a wssic-/ kni známj y s wassjma mužemi a ženami i djtkami, / mý wás nastotisyckrat pozdrawugem a ljbame, dau-/ ffame w Boha že tyto nasse wám tužebne očekáwagi-/ cý řádky při žiwotu a dobrem zdrawi dodána budau. / Co se nás dotýká buď Bohu wěčná chwála mý wssi- / ckni žiwý a zdrawj se nachazýme, a gak se nám we- / dlo, a až dosawáde wede wám oznamugem. Ta celá / cesta z Pardubic do Brémen byla nám mnohau ra- / dostj, neb sme se nemohli dost nadiwiti vssem wě- / cem a strogum ktere sme wideli. W Bremen gsme / byli ctyry dnj, to ge welmi weliké swobodné neb / Republik město, as čtyrz mjle okrsslku,a tam odtud / sme třetjho Září časně ráno sedli i s nákladem na / čtyry plachetnj lodě, na každý se nacházelo as dwě / sta lidj, a pátá parnj loď nás wywážela, ty place- / tnj lodě k nj byli přiwázané tak že gsme mohli z ge- / dné na druhau beze strachu přecházeti, a as o dwau / hodinách spoledne připlauli gsme do Bremenhaffu, / tam nám přeložili kysny na šíf a byli gsme tam / na noc, a zase časně ráno nás wywážela párnj loď / na wětšj hlubinu moře. Bussek a ten šenkýř co / sme u něho byli a dwá od Uřadu co nás prohljželi / nás prowázeli, a netrwalo to dlauho párnj loď / odgela, a prowazeči též sedli na malou loďku, a tak / s točenjm klobauků na zdrawj a dobrou cestu lau/ čili gsme se s nimi s s gednjm djilem Swěta. Ten / prwnj den se nám to krásně plaulo tak že gsme wssi- / ckni byli na palubě, a djwali sme se gesstě na wrchy / Ewropegske, a na Šjffy ktere opodal s náma do A- / meryky a Anglicka geli, bylo gich 19. To newim bylili/ Page 2 bylili wssecky s wystěhowalcy, než z Bremerhaffu ge- / li dwa na gednom byli samy Němcy, a na druhym/ my sme byli zmjchaný, gelo s náma ssest familij / Čechu z Kutné Hory, ostatek samy Němcy, bylo / nás několik přes čtyry sta dussj. Druhy den to / s nami začalo tak neprjgemně koljbat že gsme / ani usnout nemohli, ale zrowna wjce než po- / lowic nás dawilo neb wrhlo, a matrozy t.g. / Šjffaři přibigeli a přiwazowali kysny k slau- / pům, by se nepřewraceli, tu w nás teprw hr- / klo myslice že mnohem horssj doby nás potkagi, / ale djky Bohu dobře se nám plůlo, wždy ale deň / neb dwa to s námi haupalo, a zas to sslo row / ně, to trwalo půl třetj Neděle, a pak se nám / to až nakonec hezky plůlo, mně můg sspatný / žalůdek a natura trápili pul čtvrtý Neděle / že sem nic negedl, a gak sem hlawu zdwih ssla / se mnau kolem, a žalůdek se mně přewracel / a pak už sem tomu zwyk a ssmakowalo mně gist, / Francek taky byl darebný ale né tak dlauho, / Anna a Krystýna taky byli asy čtyry dnj dare / bný ale předce newrhli ani wjc nestonali, Jo- / zýfek a Anička taky pořád wrhli. A tak to do- / pádá na Šíffě, ge tam starch, a smrad, žjžen a / hlad, Žjžni a hladu mohlo by se troche wyho- / wěti, gá to mám za zle prwněgssjm že nám to / dobře nezdělili, a na poslednj dopis můg mě / neodepsali. O Zderazkým poswjcenj w sobotu / sme naffasowali biljch cwjbochů ty nám / tak ssmakowali gako wám ty koláče. Gel s námi Page 3 námi geden s harmonykoau práwě tu Neděli mě- / li matrozy (Šjffaři) po třetj muzyku, tancowali a / Němcy s njma neb oni sy z ničeho nic neďáli, když / se kysny wáleli a woda do Šjffu sspráchala gen se to- / mu smáli. Ono se nenj potřeba tak bát, neb ge w- / ssecko tak zřjzený že se tak lehko žádné nebezpečj ne- / stane, a Božj mocy se nikdo nikde newyhne. Co nás / gelo neumřelo gen Mlegnkog děwče, a gednomu / Němcog. Kosstuge hodneg plachetnj Šjff že by / celau Zderaz kaupil, a ty Dam ssjffy kolikrát to- / lik, a ge takowých Šjffů zwlassť v New Yorku na / sta. O Zderazkým maljm poswjcenj sme při- / razyli k břehu žádanému a tam sme stáli za- / kotwenj 24 hodin tu sme se teprw nemohli / dost nadiwit těm Damssjffum, gak po ty wodě / průdčeg gak železnice gezdili, a zrowna každý / zapoměl na trápenj, a mnozý skákali radostj / když rownau zemi, a na nj tak krasné weliké / Město spatři. Cesta na wodě nám trwala čty- / řicet dnj. Po Ameryce sme geli ssest dnj po / železnjcy. Když sme přigeli do Cikago to ge / welmi welike obchodnj město gde tam želez- / nice ze sedumnácti stran, a ge tam už přes / gedno sto sedumdesat pět tisyc dussj samých Če- / chů w něm. Dwacátého Řjgna ráno ssta- / stně gse do Cýdr rapid přigeli. Jankowi / měli muzyku Honzyk tam wez bečky od piwa, / tak zrowna ten den sme se s njm dostali, a hned / pro nás strogili poswjcenj, mag pěkný sta- / wenj tři seknice, kolik Koňů, kolik parů olu, / kraw a prasat hromadu, mag se tůze dobře,/ a pozdrawugow wssecky swe přátele nastokrát, / Raussar gak se dowěděl že gsme tam tak pro nas Page 4 nas přigel zrowna druhz den a zas sme se měli do- / Bře, a máme pořad. Letos Raussarowi přissli o dwě / Kobyli skrz řjběcy, mag take hezký stawenj, gednu / Kobylu, gedn řjbě, a tři mezky, ty gsau pewněgšj na / Tah a dražssj gak koně, a wzdržj až sto let, howězý- / ho dobytka mag dewět kusů, prasat přes čtyřicet, / teď sme gich za geden deň zabili na prodeg čtrnáct, / tak gedno k druhému po pultřetjm centě. Jozefog / sem s Wjtkem pomáhal stawět, ma guž taky dewět / kusů howězýho dobytka. U Wjtka sem taky byl, / u Benessu, u Odwárků, u Hromatků, gsau zdrawý / a mag se dobře: wssickni wssecky swe přátele na- / stokrát pozdrawugow, gsau od Rawssarů wassjch / deset mjl. Tady okolo Raussara gsaz samy Čessi / a z bljzka, gako Koráb z Borowé, z Woldřisse Rolenc, / pozdrawuge taky swé přátele. Louwar a Ne- / tolický; Skutyčka a ostatek giných wám ne- / známých. Angličané gsau lide zwlášť upři- / mný a dobromyslný, gen když se s njma smlu- / wit může. Neměgte mě to za zle že wám tak / dlauho nepjssu neb sem myslel až se tady tro- / chu ohlednu, neb třeba kaupjm, ale gesstě sem / nic nakaupil ono to dražssj nebude s tau wog- / nau, ge zde zlato u welke wážnosti, my sme w / Bremu dostali za sto zl. r: č. 42 Ameryckých / zlatých dolaru, a zde o třetinu papjru by sme / dostali wjc, tak sme na tom o hromadu lepssj / než když geli Drahossowi, neb w Čechách to při- / platilo, a tady moc opadlo, a na penězých oni / nic newydáli. Ta cela cesta z domowa až / na mjsto s utratau stogj na gednu dorostlau / osobu as s půldruhým centem nákladu sto zl. r. č. / Page 5 r. č. a mohloby se gesstě mnoho ussetřiti: protož / kdyžby někdo žádal wsse mu wypjssu gak by se od / začatku až na konec řjditi měl, což by mu né k / malemu prospěchu bylo. Abych wás koho zwal, / to ge welmi těžka wěc, neb bez wlastnjho chtěnj, / ben p58nj, marné gest wymahánj, za 2. gá / newim gestli by wás Bůh sem ssťastně dowedl. / za 3.tj s wognaugest to pořád stegný, teď Iowský / stat má dát 13300 mužů. Za 4te gestliby / se wám to tu gako mně ljbilo, neb ta celá do- / brota která wám tam scházý totiž dobré pod- / zemky a hromadu gich gest tež s mnohými ne- / přjgemnostmi spogená. Abych wám psal wsse- / cko gak to tady dopadá, musel bych mnoho gen ze / slissenj, a wjte že sau lide mnohého smegsslenj, / ponechám sy to déle a zachowali mě Bůh při / žiwotu a zdrawi až geden celý rok zde pobudu, / teprw wám prostředkem wssecko oznámjm, zatim / dle mého wědomj a swědomj, wám známo buď, / tady na hroznem okolj ge zem podobná gak na / wawrowých, ale kamynka w nj neuhljdate, a / ge na dobrým gruntě, mjstama až na dwě sá- / hy dobra země. Wssecko zde roste, a zem nowá / se tu lehko zděla, neb to nezděláwag žádne lesy, / gen pěkný luka. Prelie to ge takowý weliký / pluh a zapřáhne se sstyry páry olů, a w čerw- / nu neb w čerwency se to zwoře, ten čas pry / tu ge welké horko ono to tak progme, že do toho / zgara zrowna segau pssenicy, wsseho se tu myň / wysge a o mnoho to wjc sype. Delag tady a / mlátěg wssecko massinama. Raussar má ta- / ky massynu na sekánj se sausedem. Dobytek gim zde / moc práce nedá, w letě ma gesstě dost pastwy, a w zymě Page 6 zymě zase ohryzá slamu kokořičnau. Dobytek howě- / zý má zde každý na zymu wenku, pro koně mag / předc masstale. Čas ge tu welmi diwný, hned / hrozná zyma a dost sněhu, a zase to pustj, ale wě- / try gsau tu prudssj, neb tu negsau tak wysoké hory, / tak má welký rozwod, myň lesů. Dobytek ge / tu wssechen druh, a tak welky gako u wás, gen / kozu sem nikde newiděl, ale w některych Sstá- / ge taky mag, w tomhle Sstátě zwěř polnj / ge ginačj, Srny tu negsau, zagjcy sau tu men- / ssj, ale slepic neb bažantu ge tu hromadu a / sau dražssj gak domácý. W giných Sstátech / zas ge to gináč, neb Ameryka ge náramně / weliká. Iowskeg Sstát ge tak welký gak celý / RakauskýCýsařstwj, a ge takowých Sstátů 32. / A gesstě se nacházý mjsta pro celé Sstáty. Tak / Kdyby se sem celá Ewropa ostěhovala, předce / Tu tak husto nebude lidu gako u wás. Mjsta- / ma zase ge moc lesů takowých gako u wás, / sau guž welmi staré a taky z toho dělag pole, / ale gak? zapáleg to a ono to wyhořj až do ko- / řena, toho sme moc widěli když sme geli. / Kokssog wyřiďte že sau tady mlegny gak pár- / nj, tak wodnj, tak gako u wás párnj zrych- / towaný. Gest tady taky geden česky Mlinař / a zrychtowal sy mlegn málo sem přiwez, má / dost mletj a ge guž hodně bohatý. Zde berau / gednau takowé měřičné gak u wás. Pro děti / že newjm lepssjho prostředku gako kdo se sem / dostane, neb tady ge práce welmi dobře place- / ná, a zde sy Řemeslnjk moc neodda od nádennjka / Page 7 ka, nádenjk má zymnjho času 1. zl. r. č. Letnjho 2. We žnj / až 3 zl. ke zdrawě. Chasnjk 17ti letý když se dá / na gakékoli Řemeslo, dostane prwnj rok sto zlatých / druhý 150 a třetj 200 zl. Holka dostane w Městě / 150 zl. A neděla nic giného než pere a čistj Dům, a / Na zdrawu se má welmi dobře. Zde ženský choděg / w dlauhých ssatech, a w čepicých neb klobaukach, / řádný pacholek tady má 200 zl. A tak nemáme / nad čim naříkat, nýbrž se radowat. Abzch to zkrá-/ til, pro lid rolnický, zwlassť pracowitý, ge tu o mno- / ho lepssj než u wás, ženský ty tu mag kor dobře, ač / tady nemag takowé stawenj, a nechoděg sy musstj tak / skwostně zase mag tabuli, že kdyby u wás se tak chtěl / mjt žeby ten gruntek gen na dwa rokz stačil, a tady / kdyby tak ssetřili že by wjc nahospodařili gak u wás. / Mjmo žiwobytj ge tu wssecko gednau tak drahy gako / u wás. Za 1200 zl. r. č. zde kaupj pěknau čtyrycýtku / zdělanau se stawenjm. Kůň prostřednj ge tu za / 200 zl. Wůl za 60 zl. Kráwa 40 zl. Prase as třjcen / towý 30 zl. Pssenice mjra 3 zl. Korna 1 zl. 80 k. Geč- / men 2 zl. 30. Owes 2 zl. Giž nemám wám co psáti / tak pozdrawugu Kopecky, a wssecky přátele a gesstě / was geden/au/krát na stotisýckrát pozdrawugem a lj- / báme, a wjnssugem ssťastliwý Nowý rok, a gestli snad / některému z wás tento dopis náš prwnjm, a poslednjm / bude, zwlássť wý Otče stary, gak dle lidského smysslenj / snad bljsky gest wám hrob složte ssediny wasse w pokogi, a / těsste se že potomstwo wasse ssťastného doge cýle, a že opět / po nedlauhem čase, Milj Pán Bůh spogj nás zase, s tim / psanj me končjm, wás Bohu poraučjm, a těssjm se / tau blahau náděgj, že po krátkem čase, k nám opět za- / witagi, milowane řádky wasse. / Jozef a Anna Kostlán, a Franc Kostlan. / Krystýna Janko./ Page 8 Naboženstwj gest tady kolikere, ale negwjce Ewan- / Gelicke, Katolicke asy tak gak u wás Židowské. Žád- / Nému se wssak nepřekážj, může každý gak chce Boha / Chwaliti, mý chodjme do Englického Kostela ale/ Od poledne, nebo dopoledne mag Engličane. Rou- / ssarowj též choděg s námi, a tuhle tam přigela / Benesska taky tam byla. Swátky wýročnj tu swě- / Těgj gen prwnj den Nowý rok, a neděle, a giné / Swátky žádné. Mý tu máme kazatele z Mora- / Wy ňákého Kůna, ge to muž maudrý a wymlu- / Wný, tak že w mnohem přewyssuge wasseho. Do / Kostela máme gen hodinu cesty. / Kantorog Jarossowskýmu wyřiďte že pro něg zde / žádná wyhljdka negni že zde žádné české sskoli zaklá- / dati se nebudau, leč by se k ginému žiwotu odhodlal. / Tebe sestro prosym deg mě wědět gak ste se rozessli / S Otcem Jarossowským, a co wám cestau řjkal, a gestli / sami nebudau nám dat chtět o sobě gakau zprawu / předce nám ty powěz gak se gim wede. Též pozdra- / wugu wincu kde gea gak se ma, zwal bych tě za sebau / a byla by to má prwnj žádost abych se s tebau shle- / dal, ale teď gesstě ale rok počkám až gak to s tow / wognau dopadne, a ga zatim se usydljm abyste mohli / zrowna ke mně přiget. Gestli že ste gakau slzu pro / nás wyljli, giž osusste oči wasse nam se gistě dobře/ stalo,a budeli Bůh chtjti, a dá se nám sgjti, teprw / sobě powjme, co teď w sobě tagjme, a tak buďte / wssickni zdrawi, a měgte se dobře, Pán s wámi / Jozef Kostlán Gestliže wám Bussek gake psanj poslal toho sy / ani newssjmegte neb nenj tak, ale až gá budu / widět gak to tady ge, gá wám to lepssj powim.

Czech

Immigration History Research Center, Minneapolis, Minnesota http://www.ihrc.umn.edu

Zdenka Rypka Papers, Box 1 http://ihrc.umn.edu/research/vitrage/all/ro/ihrc2333.html

im007160 - im007167

http://purl.umn.edu/124149

A high-resolution version (300 ppi) of this image is available offline. Please contact the IHRC to obtain a copy for a fee. This image is subject to U.S. and international copyright laws. Please contact the owning repository for permission to reproduce this image. http://www.ihrc.umn.edu/

Continents: North America
Regions: Linn County
Countries: UNITED STATES
States: Iowa