Jozef Kostlan, Letter 1865/3/9

Kostlan, Jozef

Necas, Daniel (transcription, translation)

March 9, 1865

Letter written by Jozef Kostlan from Linn County in Iowa to relatives in Bohemia on March 9, 1865.

5 pages

Text

Immigrants--Correspondence
Immigrant letters
Czech
Bohemian

TRANSLATION: [Page 1] In Linn County, March 9, 1865. This letter I received on April 3. My beloved friends and fellow-countrymen! This is my second note to you that I received your last letter with delight on July 2, 1864. I replied to it with the same as here, except for what has since changed. I recognize it as my urgent duty to fulfill your wish that I relay to you my situation as well as that of all life here, according to my knowledge and conscience. As for myself and my family which became larger exactly on New Year’s by one son bearing the name Frantisek, I am fairly healthy and my life is going as I would wish. The forty acres that I used to have I sold after I had put the seed down (so I have not brought any harvest in yet) because I have learned more about agriculture here, namely that new soils yield much better crops – and so I have just bought 80 acres again, or 174 measuring in your units, all nice prairie or meadows which will be turned into nice fields with nice meadows in-between. I have ploughed 33 acres where I will be sowing very soon, approximately 38 bushels of wheat. I have brought in fencing material, now I just need to start building. I bought 5 acres of young forest for 150 dollars, the horse I exchanged for a team of good oxen, and then we have two cows. One already has a calf. My house is small, though, about 18 feet long and 16 feet wide, and a small addition of about a half-room. The floors are of nice soft wood, the shingles also. I could already sell it for 1800 dollars, which would make all my property more than twice as much as what I had when I came here. I can say that I am very happy here, more than I had expected. For I will be able to have abundant cattle and enough to support it as well as myself in a somewhat secure life (and additionally, to have freedom which is so dear to me. If I could expect that you would be as happy here as I am, I would say “Come” – but some would perhaps think at some point that I said so to gain something from it – oh, no! No such thing is true – so I will leave it to your will. To describe life here, I spoke as a faithful fellow-countryman to my homeland, not to mention my friends whom I sincerely loved – but human revenge which came through a woman you know [Page 2] threw a seed of weed between us, although I hope that it is still possible to choke it off. I it held against you that when you heard it you did not tell me directly and inquired with others. Had I only known that the madman who had no business in it and whose plot against me failed was of that opinion, I would have written to you, but I do not like to let words out of my mouth unnecessarily over such a long distance that I cannot even describe. Suffice it to say that they did not succeed in affecting any revenge on my property or honor here, and I will let God pay them back for me. Regarding working conditions here, during the summer, men work in the fields, although for all kinds of work there are machines here and handy tools, more than on your farms. Fence posts are planted 8 feet apart, with three boards in-between, they let five or seven pigs in there. No one is watching the animals in the pastures – in the summer they are out in the meadows with enough to graze on and drink, only in the evening do the animals return or they are forced back for milking, but in the morning they are out again. In the winter animals are inside in the barns near the hay. There are beautiful pastures here, thousands of acres behind our house which will not be sold any time soon or perhaps ever because it is too far from the woods and there are too few forests to be able to build fences around the prairie. Because even now some are further than one of your miles from wooded areas, it is about half a mile for me. And until there is a fence around it, it is considered public land. There are oak forests, some were red oaks, there is hickory, PAROKY ???, ash, elm, linden, aspen, it is all mixed. In the states around, there is much soft wood just like in your forests. They ship it here ready for building. Shingles cost 8 dollars for 1000 square feet, the same amount of boards, planed and straight-lined, costs 58 dollars thin boards for painting are 38 dollars, when paying with gold it costs half of that. One can build a house just as in Bohemia here, either wood or brick, but stone is scarce in this area and is much more expensive than for you. But there is no great need for it, barns and cotes or farm yards are not enclosed, only stables [Page 3] for horses are. The winter is rather cold here, stoves are always cast iron, as well as cups with white insides, plates are of brass, tin, bowls are made of TOUFAR???, glass is plentiful here, and in the end everything is just like in a big general store in Litomysl. All can be found in Rapids, it is about 1 and ¼ of your miles, and that’s where we can also sell everything. Wheat is sown in the spring since the winter here is not as mild as yours, some also sow rye. As for barley, SPALDA???, oats, wheat – when the time comes for them to develop grain it is usually very hot here and there are these flies that hatch and destroy roots, stems and ears so much that some years the fields are not even harvested. But it is not always the same everywhere, it is similar to the black spots that can develop on your potatoes. No other crops are as affected as wheat –even so, at least 10, 20 0r 30 times more is harvested than what was put in the ground. One acre of corn yields up to 70 bushels. These days wheat costs 1 dollar a bushel, rye 60 cents, barley 60 cents. Oats are 40 cents, corn 50 cents. One pound of pork is 15 cents, beef 10. Salt costs 2 ½ cents. Tobacco grows well here. Water can be found everywhere in abundance and of good quality. Everyone has their own well for there are no villages, only cities and towns and everyone has their houses on their own land. Regarding the war, so far it is not as bad as some unwisely write – although it does no one any good. That’s why our side continues to annihilate the South – forts and fortresses are taken. It looks like we can hope for an end to this war soon. And if our side allowed the Southerners to keep their slaves, the war would be over at once. But the North will not give in and want to prevail by force. When this war is over they will certainly go after the French in Mexico and they will want to drive them out of there. Fruit orchards are frequently established here, but their growth is small and little fruit is harvested due to the wind. There is plenty of poppy seed, all vegetables and melons – those are as good as pears. There is a lot of dried fruit that can be bought, also fresh apples. I am also letting you know that there are many Czech people here who do not care much about God and eternity, and it is not only ordinary people, but educated ones as well. Some say that it is old stuff, that they prefer something new, others hold nature to be God, and a third group says it was only good for life in Bohemia. [Page 4] Although there are many devout people here, but each according to their taste can decide what to do, no one is forced to or prevented from doing anything, everyone can listen to their own reasoning. I am not able now to describe everything here in detail – but I would like to say this much: As long as I am here, I will always consider good and fair especially this: a poor man gets the same respect as a wealthy one. Second: No person has to bow to another person against their will or conscience. Third: If someone – through his or her own fault or God willing – lost all property, then such person could get everything back again through hard work. Fourth: Everyone can publicly express their opinions in the free press. Fifth: No one has to carry loads on their shoulders here for there is an abundance of cattle that can do the work. It often makes me remember those poor brothers of ours who – like the people of Israel – suffer under the yoke of servitude with no hope of being freed. If I could – like Moses – dry out the great sea or if I had enough money to buy passage for them all, I would spare nothing, nor would I fear their complaining of any sort. So this is how I am trying to show you the world here like in a mirror – but you do as you are best able. No matter what, I want to welcome you with brotherly love, advice and any possible assistance. With my wife, I am sending a hundred greetings, hoping that God will grant my letter to find you alive and in good health. Thousands of greetings from myself and Karel Hromatka, who delivered your letter along with the card from Mokrejs. To you, beloved father, many thanks for the good upbringing you gave me, all your care that you provided. It is my great desire that I could see you one more time with my eyes, if your old age did not prevent that from happening, now that many sufferings descend upon you, and perhaps the end of your journey on this earth is approaching. [Page 5] I am bringing a message to you that can bring you consolation to your troubled gray head. First of all, I will never abandon my brother unless he wishes me to do so. Second: I wish you and pray for happy and blessed ending which will happen Lord God willing. Third: I beg the entire village to show Christian love and accompany you to your grave to receive eternal reward. I finally bless your dust and pray for its peaceful rest until the day of glorious resurrection when we all meet each other again. With this I end my letter sprinkled with tears, with a shaking hand and heavy heart leaving you all to the guidance of our Almighty God. I remain your faithful son, brother, friend, and loyal son of my homeland until the dark grave accepts me. Jozef Kostlan Reminder: If you decide you would like to come, please write to me in advance. Do not have women’s clothing made there, and do not bring many shoes, the rest I would write to you then. I am also sending greetings from Vaclav Kurik, who has become my brother-in-law. He and Krystyna were married on Sunday before the Holy Remains Feast. They have lived with us almost since the time he came over. They also send greetings to their parents and all friends. Please let Mr. Jarosovsky read this letter if he would like that. I am not putting stamps on the letter since I had bought them for my previous letter, and you did not receive it.
TRANSCRIPTION: [Page 1] V Linn Kounty 9/3 1865. Toto psaní sem obdržel dne 3. Dubna Milovaný Přátele a krajani! Timto vám podruhé Známo činím, že jsem od vás mně milé psaní obdržel 2 Července 1864. na ktere sem vám tot osamé, krom co měnicího se změnilo odeslal. Uznávám to za velikou po- vinnost bych přání vašemu za dost učinil, a vám muj stav i veškerého zdejšího života, dle mého vědomí, a svě- domí náležitě oznámil. Co se mně a mé rodiny která se právě na Nový Rok o jednoho synáčka jmenem Frantí- šek rozmnožila, jsem docela zdráv, a ještě tak po vůli se mi vede. Co sem měl tu čtyřicítku po zasetí sem prodal, (a tak ja sem žádnou ourodu nesklidil,) neb sem zdejšímu Hospodářství lépe vyrozuměl, a syce že v nových půdách o mnoho víc se daří – a zase sem zrovna koupil 80 agrů neb 174 mír pěkných prelí neb luk , s kterých bude pě- kné pole, a mezy ním krásná louka, mám 33. Akry zvorané do těch už co nevídět budu syt as 38 Bušlů Pšenice. Plot budu mít juž navezený, jen ho stavět, Koupil sem 5 agrů mladého lesa za 150 Dolarů, za kobylu Sem zhandloval pár řádných volů, a máme dvě krávy u jedny juž máme tele, stavení mám syce male as 7 ½ lok- te dlouhy a 7 loket široký, a vedle přístěnek za půl sek- níce, měke podlahy pěkné, y měky šindel, juž sem to zase moh prodat za 1800 set dolarů, tak že bych předce víc než jednou tolik jmění měl než když sem přijel; tedy já jsem zde nad míru spokojen více než sem se nadál: nebo budu moct mít hojnost všeho dobytka,a jemu y mně hojného tak řka pojíštěného živobytí, (a k tomu mě milou svobodu). Kdybych se nadíti mohl že tak ja- ko já spokojení budete: řekl bych pojeďte – než jak je lidské domnění, mohli byste snad někdy někdo řícy že sem pro ňáký zysk to učinil, ó nikoli! toho se při mně nenalezá – tehdy to vaší vlastní vůli zanechávám. A jak to zde vypadá co věrný krajan k vlasti, na tož k přátelům svým které jsem upřimně miloval – než msta lidská která se jen pouze skrze jakou víte ženu stala [Page 2] stala, mezy nás zrno koukole hodila, však snad ještě doufám že lze ho udusyti; to sem vám měl za zle že když ste to slišeli, mně ste to upřimně nezdělili,a zro- vna na jinem to vyzvídali; kdybych se toho byl na- dal že ten šilenec jemuž potom docela nic nebylo a stroj jeho na mě mu se nepovedl, jest toho mínění byl bych vám to zrovna psal, ale marne slova ne- rad z ust přes tak vzdálenou cestu jež nejsem vstavu ze jmena vypsati vynáším, tolik o tom pravím že mi zde ani na mění, ani na cti ničeho nedovedli, na ně pak Bohu pomsta odemně. Co se zdejší práce týká jest v letě mužským co dělat o poli, ale je zde na všechnu prá- cy dost mašim a šikovných strojů než u vás. Ploty tu dě- laj koli na osum střevíců od sebe, na ně se přibijí po třech prkynkách, neb tesach, kde maj y prasata puštěny po pěti až po sedmi, neb dobytek zde žádný nepase: v letě je celý čas na lukách tam má dost pastvy y vody jen večír příde neb se přižene k dojení, a ráno zas jde pryč: v zymě je v lantě u slámy. Takových krásných luk je tady za námi hromadu tisyc Akrů které tak hned a možná nikdy k prodeji nepřijdou, neb je to vzdálený od lesu a na ty prele je to kolem lesa málo aby se mohli oplotovat, neb již teď někteří maj víc než vaší míli do lesa. Já mám as půl míle. A dokud se neoplotuje je to jako obecní. Lesy tu sou Dubove, někde byli duby y černý, Ořechy hykorové, paroky, jasany, jilmy, lípy, osyky, to je Vše zmíchaný; je tady v předních Státech dost měke- ho lesa jako u vás, z kterého hotové k stavbě sem dováže- ji: Šindele 1000 kvadratních střevíců za 8 dolarů, tež tolik prken špuntovaných, ohoblovaných 58 dolarů prkynka slabé nataflování 38 dolarů: za Zlato je to opolovic lacynější. Může tady stavení jako v Čechách vystavět, z dříví neb z Cyhel, ale kamena je v tomhle okolí velmi málo, jen že o hromadu víc koštuje než u vás, ale také není takového potřeby, Stodoli a chlí- vy zde ani dvory zavřite nejsou jen prokoně před-cy [Page 3] cy maj ňáký maštale. Zyma je tady proto dost velká – Kam- na sou tu všecko lite; tež hrnky lité vnítř bile, mosazné, plechové, Talíře, Mísy toufarové; Skla tež je tu dost; a konečně vše jak byste přišli do Litomyšle do velkého kvelbu: to vše v Rapicích je k dostaní, tam máme 1 ¼ vaší míle, tam tež všecko prodá. Pšenice tu sejou jar- ní neb tu není tak stálá Zyma jako u vás, Žita tu někdo seje: Ječmen, Špaldu, oves, Pšenicy v ten čas když má nalívat zrno je tu velké horko a zlíhnou se takové mu- šky že kořeny, slámu, y klas tak moří, že některý rok něte- rý kusy ani nesekaj, nejni to ale vždy a všady stejny, vy- padá to asi tak jak u vás s černáním zemčat; tomu ostatnímu mušky tak jako pšenicy neškodí –předce však nejmíň 10, 20, až 30krát tolik se urodí než se vyseje. Ko- kořice na jednom Akru až 70 Bušlů naroste; teď je zde Pšenice bušl za jeden dolar, Žito 60 sentů, Ječmeň 60 sen. Oves 40 sentu, Kokořice 50 sentů. Libra vepřového ma- sa 15 sentů, hovězího 10 Sůl 2 ½ sentů: Tabáků zde dost naroste; voda je tu vsude k dostání a dobrá, zde má kaž- dy studni svou, neb krom měst, a městeček žádné vešníce zde nejsou, než každý na sve půdě má své stavení. Stra- nu války jak někteří snad nemoudře píšou není to dosud tak zle, ač žádného to nepřináší užitku, proto naší pořád polední stranu hubí: festuňky neb tvrze dobývají, tak že lze se nadíti že této války konec se blíží – A kdyby naší chtě- li poledňákům nechat otroky bylo by hned po vojně: ale oni nepopustí, a mocí to chtí dokázat. Když však se tato skončí zase půjdou jístě na Francavze do Meksyka a budou ho chtět vyhnat odtud je. Zahrady ovocné zde dost štípějí, ale skrz vítr to má malého zrůstu a ovoce: je tu ale dost máku, a vší zeleniny, a melounů ty jsou tak dobré jako hrušky, je tu i dost ovoce kekoupi suche- ho y jablek syrových. Tež vám známo ciním že je zde moc lidí Českých, kteří na Boha a na věčnost málo daji, né jen sprostých, ale i učených: jední praví že to je staré, že oni rači něco nového noviny: druzí maji přírodu za Boha, a třetí, že to bylo jen v Čechách – ač [Page 4] ač je zde tež dost lidu pobožného, a jak kdo chce tak může dělat, je zde přístup každému, k tomu žádný nucen ani zdržován není, než jak jeho vlastní rozům o tom sou- dí. Konečně nejsem v stavu vám zejmena všecky poměry od slova k slovů vypsat: ještě tolik řeknu co já zde zustávám, a za dobré y spravedlivé býti uz- návám. Předně : že tady chudý jako bohatý stejně vážen: za druhé: že tady Člověk tež před Člověkem proti vůli, a svědomí svému kořit se nemusý. Za třetí : Kdyžby tu Člověk buď vlastní vinou, neb dupuštěním Božím o všecko mění přišel, zase sy ke všemu pomůže. Za 4te : že tady Člověk mínění svá veřejně y skrze svobodotisk ohlásyt může. Páte že tady žádný na ramenách svých mosyt nemusý, neb je tu hojnost dobytka k tomu: Pročež se často rozpo- mínám na ty chudé bratry které jako lid Izraelský v domě služby upí, a nemají žádné náděje k vysvo- bození : kdybych mohl jako Mojžíš vysušiti to veliké Moře : aneb měl tolik peněz od převozů jim zaplatit, nelitoval bych ničeho : aniž bych se bál jakého rep- tání od nich : Tehdy vám toto zdejší okolí jako v zr- cadle okazujy : jak samí znáte tak delejte – Já však z bratrskou laskou, radou, i možnou pomocí chcy vás uvítati. S tou též láskou já vás i z manželkou na- stokrát pozdravuju, a doufám v Boha že vás při Ži- votu a dobrém zdravi psaní mé natrefí. Tisyceré pozdravení odemně a od Karla Hromátky od kterého sem právě taky zaroveň stou cedulkou od Mokrejše psaní obdržel, na vás milovaný Otče! děkuju vám nastokrát za dobré vychování , za všecku starost již ste pro mně učinil, veliká má touha bylaby vás je- ště jednou očitě spatřit, kdyby vám v tom stáří va- še nebránilo, kterém vás mnohá utrpení potká- vají, a snad konec zemského putování se blíží – Nesu vám [Page 5] vám poselství které vám v trapných šedinách myšlen- ku uspokojujicí může přinesti. Předně že bratra své- ho kromě vůle jeho nikdy neopustím; druhé: vám přeju a žádám za šťastné a blahoslavené skončení, což když Pan Bůh bude chtít a stane se. Třetí: Ce- lou osadu snážně za to žádám za prokázání křesťan- ské lásky a doprovození k hrobu pro odplatu věčnou: Já pak žehnám prach váš v pokojné odpočinutí, až ke dní slavného vzkřísení, a k šťastnému se nám shledání; stim me slzami kropené psaní třesoucí rukou, a obtíženým Srdcem končím, vás všecky dálšímu řízení Všemohoucího Boha poroučím : zustávám váš věrný syn, bratr, přítel, a vla- stenec do tmavého hrobu. Jozef Kostlán Připomenutí: kdybyste jeti chtěli, ještě mně dřív pište a ženske šaty tam šit nedávejte, ani obuje moc sy neberte, co jiného pak bych vám teprv vypsal. Tež vás všecky pozdravuje vaclav Kuřík, který se stal mým švajrem : jsou s Krystynou tu Neděli před ostatky řádně oddaný, a jsou tak řka od přistěho- vání jeho u nás, Pozdravujou též sve rodiče a všecky přátele. Též toto psaní dejte přečíst Pan tá- toj Jarošovskýmu jestli bude chtít. Proto psaní nevyplacím neb sem poprve vyplatil a nedostali ste ho.
TRANSLITERATION: [Page 1] W Linn Kounty 9/3 1865. Toto psanj sem obdržel dne 3. Dubna Milowaný Přátele a kragani! Timto wám podruhé / Známo činjm, že gsem od wás mně milé psanj obdržel 2 / Čerwence 1864. na ktere sem wám tot osamé, krom co / měnicýho se změnilo odeslal. Uznáwám to za welikau po- / winnost bych přánj wassemu za dost učinil, a wám mug / staw y wesskerého zdegssjho žiwota, dle mého wědomj, a swě- / domj náležitě oznámil. Co se mně a mé rodiny která se / práwě na Nowý Rok o gednoho synáčka gmenem Frantj- / ssek rozmnožila, gsem docela zdráw, a gesstě tak po wůli se / mi wede. Co sem měl tu čtyřicýtku po zasetj sem prodal, / (a tak ga sem žádnau aurodu nesklidil,) neb sem zdegssjmu / Hospodářstwj lépe wyrozuměl, a syce že w nowých půdách / o mnoho wjc se dařj – a zase sem zrowna kaupil 80 agrů / neb 174 mjr pěkných prelj neb luk , s kterých bude pě- / kné pole, a mezy njm krásná lauka, mám 33. Akry / zworané do těch už co newjdět budu syt as 38 Busslů / Pssenice. Plot budu mjt guž nawezený, gen ho stawět, / Kaupil sem 5 agrů mladého lesa za 150 Dolarů, za kobylu / Sem zhandlowal pár řádných wolů, a máme dwě kráwy u / gedny guž máme tele, stawenj mám syce male as 7 ½ lok- / te dlauhy a 7 loket ssiroký, a wedle přjstěnek za půl sek- / njce, měke podlahz pěkné, y měky ssindel, guž sem to zase / moh prodat za 1800 set dolarů, tak že bych předce wjc / než gednau tolik gměnj měl než když sem přigel; tedy / gá gsem zde nad mjru spokogen wjce než sem se nadál: / nebo budu moct mjt hognost wsseho dobytka,a gemu y / mně hogného tak řka pogjsstěného žiwobytj, (a k tomu / mě milau swobodu). Kdybych se nadjti mohl že tak ga- / ko gá spokogenj budete: řekl bych pogeďte – než gak / ge lidské domněnj, mohli byste snad někdy někdo řjcy / že sem pro ňáký zysk to učinil, ó nikoli! toho se při mně / nenalezá – tehdy to wassj wlastnj wůli zanecháwám. / A gak to zde wypadá co wěrný krgan k wlasti, na tož / k přátelům swým které gsem upřimně milowal – než / msta lidská která se gen pauze skrze gakau wjte ženu stala / [Page 2] stala, mezy nás zrno kowkole hodila, wssak snad gesstě / dauffám že lze ho udusyti; to sem wám měl za zle že / když ste to slisseli, mně ste to upřimně nezdělili,a zro- / wna na ginem to wyzwjdali; kdybych se toho byl na- / dal že ten ssilenec gemuž potom docela nic nebylo a / strog geho na mě mu se nepowedl, gest toho mjněnj / byl bych wám to zrowna psal, ale marne slowa ne- / rad z ust přes tak wzdálenau cestu gež negsem wstawu / ze gmena wypsati wynássjm, tolik o tom prawjm že mi / zde ani na měnj, ani na cti ničeho nedowedli, na ně / pak Bohu pomsta odemně. Co se zdegssj práce týká gest / w letě mužským co dělat o poli, ale ge zde na wssechnu prá- / cy dost massim a ssikowných strogů než u wás. Ploty tu dě- / lag koli na osum střewjců od sebe, na ně se přibigj po třech / prkynkách, neb tesach, kde mag y prasata pusstěny po pěti / až po sedmi, neb dobytek zde žádný nepase: w letě ge celý čas / na lukách tam má dost pastwy y wody gen wečjr přjde / neb se přižene k dogenj, a ráno zas gde pryč: w zymě / ge w lantě u slámy. Takowých krásných luk ge tady / za námi hromadu tisyc Akrů které tak hned a možná / nikdy k prodegi nepřigdau, neb ge to wzdálený od lesu a / na ty prele ge to kolem lesa málo aby se mohli oplotowat, / neb giž teď někteřj mag wjc než wassj mjli do lesa. Gá / mám as půl mjle. A dokud se neoplotuge ge to gako / obecnj. Lesy tu sau Dubowe, někde byli duby y černý, / Ořechy hykorowé, paroky, gasany, gilmy, ljpy, osyky, to ge / Wsse zmjchaný; ge tady w přednjch Státech dost měke- / ho lesa gako u wás, z kterého hotowé k stawbě sem dowáže- / gi: Šindele 1000 kwadratnjch střewjců za 8 dolarů, tež / tolik prken sspuntowaných, ohoblowaných 58 dolarů / prkynka slabé nataflowánj 38 dolarů: za Zlato ge to / opolowic lacyněgssj. Může tady stawenj gako w Čechách / wystawět, z dřjwj neb z Cyhel, ale kamena ge w tomhle / okolj welmi málo, gen že o hromadu wjc kosstuge než / u wás, ale také nenj takowého potřeby, Stodoli a chlj- / wy zde ani dwory zawřite negsau gen prokoně před-cy / [Page 3] cy mag ňáký masstale. Zyma ge tady proto dost welká – Kam- / na sau tu wssecko lite; tež hrnky lité wnjtř bile, mosazné, / plechowé, Taljře, Mjsy tauffarowé; Skla tež ge tu dost; / a konečně wsse gak byste přissli do Litomyssle do welkého / kwelbu: to wsse w Rapicých ge k dostanj, tam máme 1 ¼ / wassj mjle, tam tež wssecko prodá. Pssenice tu segau gar- / nj neb tu nenj tak stálá Zyma gako u wás, Žita tu někdo / sege: Gečmen, Špaldu, owes, Pssenicy w ten čas když má / naljwat zrno ge tu welké horko a zljhnau se takowé mu- / ssky že kořeny, slámu, y klas tak mořj, že některý rok něte- / rý kusy ani nesekag, negni to ale wždy a wssady stegny, wy- / padá to asi tak gak u wás s černánjm zemčat; tomu / ostatnjmu mussky tak gako pssenicy nesskodj –předce wssak / negmjň 10, 20, až 30krát tolik se urodj než se wysege. Ko- / kořice na gednom Akru až 70 Busslů naroste; teď ge zde / Pssenice bussl ya geden dolar, Žito 60 sentů, Gečmeň 60 sen. / Owes 40 sentu, Kokořice 50 sentů. Libra wepřowého ma- / sa 15 sentů, howězýho 10 Sůl 2 ½ sentů: Tabáků zde dost / naroste; woda ge tu wsude k dostánj a dobrá, zde má kaž- / dy studni swau, neb krom měst, a městeček žádné wessnjce / zde negsau, než každý na swe půdě má swé stawenj. Stra- / nu wálky gak někteřj snad nemaudře pjssau nenj to dosud / tak zle, ač žádného to nepřinássj užitku, proto nassj pořád / polednj stranu hubj: festuňky neb twrze dobýwagj, tak že / lze se nadjti že této wálky konec se bljžj – A kdyby nassj chtě- / li poledňákům nechat otroky bylo by hned po wogně: ale / oni nepopustj, a mocý to chtj dokázat. Když wssak se tato / skončj zase půgdau gjstě na Francawze do Meksyka a / budau ho chtět wzhnat odtud ge. Zahrady owocné zde / dost sstjpěgj, ale skrz wjtr to má malého zrůstu a owoce: / ge tu ale dost máku, a wssj zeleniny, a melaunů ty gsau / tak dobré gako hrussky, ge tu y dost owoce kekaupi suche- / ho y gablek syrowých. Tež wám známo cinjm že ge / zde moc lidj Českých, kteřj na Boha a na wěčnost málo / dagi, né gen sprostých, ale y učených: gednj prawj že / to ge staré, že oni rači něco nowého nowiny: druzý / magi přjrodu za Boha, a třetj, že to bylo gen w Čechách – ač / [Page 4] ač ge zde tež dost lidu pobožného, a gak kdo chce tak může / dělat, ge zde přjstup každému, k tomu žádný nucen ani / zdržowán nenj, než gak geho wlastnj rozům o tom sau- / dj. Konečně negsem w stawu wám zegmena wssecky / poměry od slowa k slowů wypsat: gesstě tolik řeknu / co gá zde zustáwám, a za dobré y sprawedliwé býti uz- / náwám. Předně : že tady chudý gako bohatý stegně / wážen: za druhé: že tady Člowěk tež před Člowěkem / proti wůli, a swědomj swému kořit se nemusý. Za / třetj : Kdyžby tu Člověk buď wlastnj winau, neb / dupusstěnjm Božjm o wssecko měnj přissel, zase sy ke / wssemu pomůže. Za 4te : že tady Člowěk mjněnj / swá weřegně y skrze swobodotisk ohlásyt může. Páte / že tady žádný na ramenách swých mosyt nemusý, neb / ge tu hognost dobytka k tomu: Pročež se často rozpo- / mjnám na ty chudé bratry které gako lid Izraelský / w domě služby upj, a nemagj žádné náděge k wyswo- / bozenj : kdybych mohl gako Mogžjš wysussiti to weliké / Moře : aneb měl tolik peněz od přewozů gim zaplatit, / nelitowal bych ničeho : aniž bych se bál gakého rep- / tánj od nich : Tehdy wám toto zdegssj okolj gako w zr- / cadle okazugy : gak samj znáte tak delegte – Gá wssak / z bratrskau laskau, radau, y možnau pomocý chcy wás / uwjtati. S tau též láskau gá wás y z manželkau na- / stokrát pozdrawugu, a dauffám w Boha že wás při Ži- / wotu a dobrém zdrawi psanj mé natreffj. Tisyceré / pozdrawenj odemně a od Karla Hromátky od kterého / sem práwě taky zaroweň stau cedulkau od Mokregsse / psanj obdržel, na wás milowaný Otče! děkugu wám / nastokrát za dobré wychowánj , za wssecku starost giž / ste pro mně učinil, weliká má tauha bylaby wás ge- / sstě gednau očitě spatřit, kdyby wám w tom stářj wa- / sse nebránilo, kterém wás mnohá utrpenj potká- / wagj, a snad konec zemského putowánj se bljžj – Nesu wám / [Page 5] wám poselstwj které wám w trapných ssedinách mysslen- / ku uspokogugicý může přinesti. Předně že bratra swé- / ho kromě wůle geho nikdy neopustjm; druhé: wám / přegu a žádám za ssťastné a blahoslawené skončenj, / což když Pan Bůh bude chtjt a stane se. Třetj: Ce- / lau osadu snážně za to žádám za prokázánj křesťan- / ské lásky a doprowozenj k hrobu pro odplatu wěčnau: / Gá pak žehnám prach wáš w pokogné odpočinutj, / až ke dnj slawného wzkřjsenj, a k ssťastnému se nám / shledánj; stim me slzami kropené psanj třesaucý / rukau, a obtjženým Srdcem končjm, wás wssecky / dálssjmu řjzenj Wssemohaucýho Boha poraučjm : / zustáwám wáss wěrný syn, bratr, přjtel, a wla- / stenec do tmawého hrobu. Jozef Kostlán / Připomenutj: kdybyste geti chtěli, gesstě mně dřjw / pisste a ženske ssaty tam ssit nedáwegte, ani obuge moc / sy neberte, co giného pak bych wám teprw wypsal. / Tež wás wssecky pozdrawuge waclaw Kuřjk, který se / stal mým sswagrem : gsau s Krystynau tu Neděli / před ostatky řádně oddaný, a gsau tak řka od přistěho- / wánj geho u nás, Pozdrawugau též swe rodiče a / wssecky přátele. Též toto psanj degte přečjst Pan tá- / tog Jarossowskýmu gestli bude chtjt. / Proto psanj newyplacým neb sem poprwe wyplatil a nedostali ste ho. /

Czech

Immigration History Research Center, Minneapolis, Minnesota http://www.ihrc.umn.edu

Zdenka Rypka Papers, Box 1, http://ihrc.umn.edu/research/vitrage/all/ro/ihrc2333.html

im007168 - im007172

http://purl.umn.edu/124150

A high-resolution version (300 ppi) of this image is available offline. Please contact the IHRC to obtain a copy for a fee. This image is subject to U.S. and international copyright laws. Please contact the owning repository for permission to reproduce this image. http://www.ihrc.umn.edu/

Continents: North America
Regions: Linn County
Countries: UNITED STATES
States: Iowa